Keep busy living or keep busy dying...

Prosinec 2016

31.12.2016

31. prosince 2016 v 22:00 | Tenal |  Nepravidelný deník
Nový rok… Rok 2017.

29.12.2016

29. prosince 2016 v 1:47 | Tenal |  Nepravidelný deník
Od doby, kdy mí spolužáci a přátelé začali mít vztahy, jsem sloužil jako vztahový poradce, psycholog, tajemník… Vyznám se v lidech a vztazích. Umím se na ně podívat z různých úhlů a předpovědět potencionální vývoj, dát radu k lepší změně, vysvětlit jednomu jak se cítí jejich partner. Tohle mi šlo.

28.12.2016

28. prosince 2016 v 9:22 | Tenal |  Nepravidelný deník
Mám zase sny. Dlouho jsem neměl sny. Nutil jsem svůj mozek pracovat do vyčerpání, přesně proto, abych neměl sny, abych neměl noční můry. Teď když jsou zpátky… nevím. Asi jsem rád, že jsou zpátky. I když jsou zvláštní, nedokončené. Nevím.

Další Rozhovor

27. prosince 2016 v 22:56 | Tenal |  Něco jiného
Ono: Už dlouho jsi tu nebyl. Co tě přivádí?

Já: Vždyť ty dobře víš, co mě přivádí.

24.12.2016

24. prosince 2016 v 20:49 | Tenal |  Nepravidelný deník
Další Vánoce za mnou, tedy alespoň ta hlavní část.

20.12.2016 - Milník

20. prosince 2016 v 20:18 | Tenal |  Nepravidelný deník
Po cestě na vlak večerní Prahou (nesnáším Prahu už za dne a v noci se to jenom zhoršuje), jsem si v hlavě urovnal pár věcí.

DO PRDELE SE VŠÍM

20. prosince 2016 v 18:10 | Tenal |  Sdělení
Praha. Crosscafé. 17:31. Vlak mi pojede za hodinu a půl. Jsem tu teď sám. Ježek už odešel. Setkání po půl roce. Neměl jsem žádná zvláštní očekávání. Věděl jsem, že mě to trochu zabolí a věděl jsem, že mě to trochu potěší. Trocha tohohle, trocha tamtoho. Dozvím se něco nového o sobě a něco nového o ní. Většinou mám na tohle celkem dobrý odhad. Dnešek ale naprosto zahodil všechno, co jsem kdy předpokládal a šel s jednou z nejhnusnějších verzí, kterou jsem nikdy ani nepovažoval za možnou.

20.12.2016

20. prosince 2016 v 0:23 | Tenal |  Nepravidelný deník
Už dlouho jsem neměl noční můry. Opravdu dlouho. Tak dlouho, že jsem na ně úplně zapomněl. Zapomněl jsem na strach ze spánku. Dnes se mi připomněly. Ráno dvě a večer jedna.

17.12.2016

17. prosince 2016 v 12:12 | Tenal |  Nepravidelný deník
Kofein jsem pil naposledy před osmnácti hodinami. V následujících čtyři a dvaceti mě čeká bolest hlavy, změny nálady, mírná deprese, apatie, nekontrolované záchvaty mikro spánků, abstinenční příznaky mé závislosti na kofeinu s cukrem. K tomu musím trávit den se zbytkem mé rodiny a tvářit se mile a zaujatě. Už teď mám všeho po krk. Chci je všechny zaškrtit. Každý jejich pohyb a slovo s nulovou empatií nebo ohledem na kohokoliv jiného. Tátův humor, který není k smíchu. Sestry narážky, kterým jenom já rozumím a následující trapné ticho. Matčina zarputilá tvrzení o tom, že nezáleží na ekonomice, politice, ani sociální situaci, protože komunismus je vždycky lepší než demokracie.

Už se začínají hádat. Otec a sestra. Zatím je to lehké, ale to se brzy zhorší. Je mezi nimi rozdíl dvou generací. Nejsou schopný toho druhého…

Beru to zpátky. Už to není lehké. Už na sebe řvou. Typické. A já už nemám náladu je po tisící zastavovat a mírnit. A to ani ještě nejsou vánoce. To je jenom trénink tím že má strýček narozeniny. Vánoce… svátek, který nutí být rodinu pohromadě jenom proto, aby na sebe mohly řvát. Nesnáším vánoce a to ještě ani nezačali.


Chtěl jsem toho napsat víc ale už nemám sílu. Je mi hnusně. Dneska bez hudby.

Edit v 17:00

Po vyčerpávajícím dnu v přítomnosti mé rodiny jsem došel k závěru že Vánoce bez kofeinu prostě nepůjdou, takže tohle odkládám až na leden.

8.12.2016

8. prosince 2016 v 18:34 | Tenal |  Nepravidelný deník
Dnešek byl dobrý den. Opravdu. Dnešek byl dobrý den. Jedu teď domů autobusem a jsem unavený, ale je to dobrá únava, taková ta šťastná únava. Proč že to byl dobrý den?

6.12.2016

6. prosince 2016 v 17:34 | Tenal |  Nepravidelný deník
Dnešek, ač velice bizarní den mi připomněl pár věcí, které jsem myslel, že již nejsou mou součástí. Mluvím o neschopnosti přijímat lásku. Ne jen mileneckou, ale lásku všeho druhu. Zdá se, že jsem nedošel tak daleko, jak jsem si myslel.

Další píseň

5. prosince 2016 v 5:13 | Tenal |  Něco jiného
Existuje několik písní, které ve spolupráci se životem a s reálnými událostmi ve mě vytvořili nějaký pocit. Důležitou vzpomínku na něco co se stalo. Málokdy se k těmto písním vracím, protože není jednoduché o nich přemýšlet a vědět, že je to minulost a zůstane to minulostí. Mám po nich takový ten optimisticky smutný pocit, že to bylo nádherné ale už to není. Nevadí. Jedna z nich mě přepadla v jednom filmu. Věděl jsem že tam je ale neuvědomil jsem si to, dokud jsem ji neuslyšel a najednou jsem jí musel někomu předat dál. Tady je.


2.12.2016

2. prosince 2016 v 3:45 | Tenal |  Nepravidelný deník
Potřebuju ze sebe něco dostat. Je to… nevím. Divné, nepřesné, nekonkrétní. Takový obecný pocit. Třeba na to přijdu během psaní.