Keep busy living or keep busy dying...

Správně

9. března 2017 v 3:38 | Tenal |  Dopisy
Tohle je až třetí příspěvek, který dnes píši na blog. Jeden článek, jeden dlouhý komentář ke staršímu článku a teď tohle. Měl jsem ti odpovědět o něco dříve, ale něco mě drželo zpátky. Myslím, že už vím co.


Dělám věci správně, nebo dělám věci, které jsou správné? V perfektním světě bych odpověděl; obojí. Nejlepší je dělat správné věci správně, že? O to se snažím… a neuvěřitelně u toho selhávám.

Sama jistě víš, nebo možná cítíš, že někde hluboko v nás se nachází ten hlas, co nám říká, která rozhodnutí jsou správná. Ne vždycky jej slyšíme, ne vždycky nasloucháme, ale ten šepot správných rozhodnutí tam je. A co se mi lidé rozhodli udělat s tím zázračným ukazatelem? Ignorujeme ho, že? Ne vždycky, ale někdy ano, alespoň já to někdy dělám. Důvodů je nespočet… Strach, lenost, slabost… Je tak pohodlné zvolit tu snazší cestu, že?

Pravdou je, že pokud se rozhodnu udělat něco, co si myslím, že je důležité, tak se snažím to udělat správně, jak mi jen mé schopnosti dovolí. Ty schopnosti ale kolikrát selžou. Má pokřivená mysl prohraje boj sama se sebou a vzdá se. Začne volit nesprávná rozhodnutí a přestane se snažit.

Mnohem častěji, než bych rád, se nechám smést svými emocemi a zvolím si nesprávně. To vede k dalšímu a dalšímu nesprávnému rozhodnutí až je z toho vodopád blbostí. Začnu se schovávat, tak jako teď a než se naději, jsem pohřbený, a i když tohle všechno vím, tak je pro mě ob tížné udělat opak.

Strach je u mě asi největší problém. Strach z toho že něco nezvládnu, tak to odložím. Zapomenu udělat to co je správně a nakonec, když už to konečně udělám, tak to ani nedělám správně, jen to smetu ze stolu co nejrychleji.

Měl bych se ale přeci za něco pochválit. V těch vzácných okamžicích, kdy se mnou zacloumají ty správné emoce, se rozhodnu udělat to co je správné a udělám to správně. To se stalo už nejedenkrát. Nejhorší je ale u toho vydržet. Den co den pokračovat v tom správném rozhodnutí, i když mi mé ego řve v hlavě a hrudi, abych přestal dělat to, co je správné, abych udělal to co je jednoduché a kašlal na následky.

Abych to tedy shrnul. Snažím se dělat správné věci správně. Málokdy se mi to, povede ale i tak se dál snažím.

Zeptal bych se tebe na to samé, mám ale pocit, že by se odpověď příliš nelišila. Pokud ale ano, tak mi to klidně pověz.

Má otázka? Chci se tě zeptat, ale nevím, jestli odpovíš. Nevím, jestli mám nárok se ptát… Hm… Zeptám se dvě otázky. Odpověz tu, kterou budeš chtít, ano?

  1. V článku Nepořádek jsi napsala; "Kdyby někde hluboko nebyl nějaký vzdorující netvor. On si pamatuje a teď nevěří. A já nevím, co s tím." Povíš mi, co přesně si pamatuje? Proč nevěří?
  2. Možná trochu jednoduchá. Je to spíše ano, nebo ne a je vlastně trochu sobecká... Chtěla bys mi pomoci s psaním mé knihy? Být čtenářem, který mi řekne jak hrozně píši a co bych měl zlepšit?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Artie Artie | E-mail | Web | 10. března 2017 v 18:37 | Reagovat

Dělat správné věci a navíc i správně je nadlidský úkol. Ale krásný životní cíl.

Pověděla bych ti, co přesně si pamatuje... Ale nemám na to dost odvahy. Věřím ale, že si to dáš dohromady. Pokud už to někde v hloubi netušíš...
Obnáší to osobu, mužského pohlaví, mně velmi blízkou... A chování, co do toho vztahu nepatří.
Těžko se na to zapomíná. Těžko se s tím smiřuje. Člověk na to nemyslí neustále, to ne.. Ale někdy to vytane na mysl častěji.. A pak se ptá, co se tomu člověku honilo hlavou. Co se v něm stalo, že si to dovolil.

Ráda! Jsem ti plně k dispozici.
Jen se propadám do spirály smrti.. Se školou.. Uvidím, jak vše postíhám. Jsou věci, které nechci zanedbat (a přesto to dělám...)

2 Artie Artie | E-mail | Web | 10. března 2017 v 20:05 | Reagovat

Málem bych zapomněla...
Mohu se ptát?

Je někdo ve tvé současnosti, kdo tě plní světlem a dělá tvůj život barevnější?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama