Keep busy living or keep busy dying...

6.04.2017

6. dubna 2017 v 19:10 | Tenal |  Nepravidelný deník
Jak že to říkala má dějepisářka? "Nejhorší srážka je srážka s blbcem." Jo, tak to bylo. O něco horší ale je, když se ti blbci srazí dva a vy jste jeden z nich. Takhle jsem ztratil tři hodiny spánku, hádáním se o ničem.


Dnes jsem to ale trochu vynahradil rozhovorem s někým jiným. S někým kdo dokonce psal velká písmena na začátku věty a tečku na konci. Těžká to situace. Doufám, že jsem jí alespoň trochu pomohl, i když, kdo ví. Svět se stále mění.

V úterý jsem mluvil s Jednorožcem. Nestává se často, abych se ocitl pod nemilosrdnou analýzou, kterou tak často používám na ostatní. Ignorovat úzkostlivé pocity člověka, projít jeho životem, identifikovat chyby a poskládat řešení, které opravdu pomůže, za předpokladu že se provede správně. Na pár okamžiků mě zaskočilo, jak na mě dokáže takto tlačit. To jak mluvíme jen přes chat pokřivilo mé vnímání její přítomnosti a nečekal jsem, že bude taková… Přímá a nekompromisní.

Zpětně mě její řešení nepřekvapuje. Je naprosto logické a nebýt tak nestabilní tak bych to udělal už dávno. Odejít do zahraničí. Najít si práci. Možná tam i zůstat… Už jsem to kdysi zvažoval a tehdy jsem byl ve velice dobrém stavu, ale… Podle typu práce bych měl první zhroucení do měsíce, možná do čtyř a to za předpokladu, že bych začínal s dobrým rozpoložením.

Řekla mi, že nad tím nesmím přemýšlet tak negativně, a psal jsem tu dlouhou metaforu, abych vysvětlil, proč tak myslet nemohu. Jednoduše řečeno ale nemám důkaz o opaku. Nemám důkaz, že když budu pozitivní tak to vyjde. Mám spoustu důkazů, že mi to nevyjde, ať budu negativní, nebo pozitivní. Logicky vím, že Jednorožec má pravdu. Je ale o něco těžší o tom přesvědčit sám sebe.

Řekl jsem jí, že nevěřím, že je to správné řešení. Ona reagovala s tím, že mi něco najde a že jestli něco najde, tak se na to podívám. Souhlasil jsem. Upřímně nevěřím, že něco najde. Nejsem si ani jistý, že vůbec hledat bude, stejně jako když slíbila, že mi dá kontakt na jednoho učitele piana, což neudělala. Jestli ale něco najde tak bych se na to mohl alespoň podívat.

Konečně jsem si zahrál Mass Effect Andromeda. Upřímně řečeno, všechny ty stížnosti na animace a obličeje, i když oprávněné, byly zbytečně nafouklé, jak jsem předpokládal. Některé jsou směšné, některé jsou nepřirozené, ale je tam i mnoho animací, které mě i překvapily svojí reálností. Ta hra má tři problémy, které nemají s animacemi nic společného, ale naprosto mě vytrhnou z hraní. Žádný quick save, ani save během questů. Žádná taktická obrazovka a pauza. Dlouhé ale nepřeskakovatelné cut-scenes při cestování. Chápal bych, že někdy se cut-scenes používají pro skrytí loeading screens, ale ne tady. Alespoň ne často. Mass Effect 2 a 3 jsem hrál na nejtěžší obtížnost, protože pak to za to stálo. Hrát ale Andromedu na nejtěžší obtížnost je jen sebe trestání, protože nemůžete ukládat hru a pokaždé když umřete tak musíte projít 10 minut stejnou částí hry. Hraji tedy na nejlehčí obtížnost, protože bych neměl nervy hrát 10 minut pořád a pořád dokola, jen kvůli tomu abych tu jedenáctou minutu zvládl na nejtěžší obtížnost. O těchto problémech se ale nemluví. Mluví se jen o animacích.

Obecně vzato se cítím lépe, ale to je dočasné a je to tím, že se všemu, kromě práce, vyhýbám. No, ne, ne jen kvůli tomu. Ještě je tu jedna nová píseň, kterou jsem objevil. Tu si ale budu šetřit na ten správný čas. Teprve pak vám ji ukáži. Do té doby…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama