Keep busy living or keep busy dying...

14.10.2017

14. října 2017 v 22:11 | Tenal |  Nepravidelný deník
Dnes má Mel narozeniny. Ve 22:25 myslím. Já na to ale zapomněl.


Byl čas, kdy jsem to měl vyryté do paměti a v hlavě mi zahulákal alarm. Ne tento rok. Někdo jiný mi to připomněl. Neúmyslně.

Jednorožec a Mel se narodili jen měsíc od sebe. Jednorožec byl ale se mnou v ročníku a Mel ne. Občas mě napadlo, jak by věci byly jinak, pokud bychom spolu strávili víc běžného času. Na tom ale už nezáleží zdá se.

Napadlo mě, že bych mohl Mel poslat přání, ale nechci ji rušit a provokovat. To celé je ale vlastně vedlejší.

Stavy úzkosti, apatie, nechuti… jsou zpátky. Už v prvním semestru. Tohle nemá smysl. Nemá smysl se snažit. Nemá smysl to zkoušet. Zrušil jsem lekce piana, které jsem měl už domluvené. Zrušil jsem setkání s jedním přítelem ze střední školy. Zrušil jsem skupinové sezení u terapeutky. Zrušil jsem to všechno, protože já už prostě nevěřím. Nedokáži připustit sebemenší možnost, že to dopadne dobře.

Domlouval jsem se s pár lidmi a myslím, že je na čase zvážit hospitalizaci v psychiatrické léčebně. V pondělí volám mé psychiatričce, kterou jsem neviděl už tři roky a zkusím se s ní domluvit jak dál.

Já jsem prostě tak vyčerpaný bojem. Bojem sám se sebou. Se svou nenávistí, negativitou, zbabělostí… Jednorožec se mi opět snažila pomoci a já to prostě nedokázal přijmout a udělat to co jsem musel. I když jsem věděl, že má pravdu, tak se to ve mně všechno vzepřelo. Naštvala se pak. Oprávněně. Trochu jsem doufal, že to s ní zacloumá tak moc, že odejde, ale následující tři dny jsem jí opět viděl navštívit můj blog, takže asi ne. Není to, že bych jí chtěl pryč, jen by bylo snazší, kdyby se na mě prostě vzdala. Možná, že jednoho dne budu jiný (velké možná, takové možná, že tomu ani nevěřím), pak by to mělo smysl. Teď ale ne.

Teď… Poprvé po třech letech opravdu nevím kam jít a co dělat. Nevěřím tomu, že mi kdy může být opravdu dobře. Proto zvažuji hospitalizaci. Zabít se nemůžu, i když bych asi rád. Jsem na to ale moc velký zbabělec. Takže tak to je.

Kam jsme to za ty roky došli?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama